Krátkozrakost - myopia

Krátkozrakost je vada lomivosti oka, kdy optický systém oka neláme ostrý obraz na sítnici, ale před ni. Člověk s takovouto vadou nevidí ostře do dálky. Vidění do blízka může být ostré, souvisí však s výší krátkozrakostí a věkem člověka. Krátkozrakost postihuje 30-40% obyvatelstva a v dnešní době je již považována za civilizační chorobu. Myopii korigujeme mínusovou brýlovou nebo kontaktní čočkou. Kontaktními čočkami bývá dosaženo z hlediska vidění lepších výsledků než s brýlemi.

Jak krátkozrakost vzniká?

Nejčastěji vzniká krátkozrakost ve školním věku. Čím dříve krátkozrakost vzniká, tím vyšších dioptrií dosahuje. Zjistí-li se krátkozrakost u dítěte např. ve věku 8 let, je velmi pravděpodobné, že bude mít vadu okolo -4 až -5 D a bude nosit brýle nebo kontaktní čočky stále. Naopak, vzniká-li krátkozrakost např. v 16 letech, dosahuje hodnoty kolem -1,0, až -1,5 D. Krátkozrakost souvisí s růstem oka. Povyrostlo-li dítě v určitém období do výšky, povyrostlo mu i oko a tím se zvýšila také jeho krátkozrakost. Růst krátkozrakosti do -3,0 až -4,0D se zastavuje okolo 20. věku života a výrazně se do konce života nemění. Růst středních a vyšších krátkozrakostí nad -5,0 D se okolo věku 20 let výrazně zpomaluje a stabilizuje se na konečné hodnotě dioptrií kolem 30. věku života.


Vznik krátkozrakosti souvisí převážně s dědičnými dispozicemi, vliv však mají i tzv. enviromentální příčiny - příčiny z vnějších vlivů, jako je častá práce do blízka, studium, čtení atd. Např. ve vyspělém Japonsku, kde populace pracuje převážně v sedavém typu zaměstnání v kancelářích, je výskyt myopie okolo 80%. V Africe, kde práce do blízka není tak častá, je výskyt krátkozrakosti v populaci pouze okolo 15%.

Jak mám nosit své brýle nebo kontaktní čočky?

Užívání korekčních pomůcek (brýlí nebo kontaktních čoček) je velmi individuální a každému vyhovuje jinak. Obecně se dá však řídit těmito pravidly. Pokud jste ještě nedosáhli věku 40 let, používejte své brýle na všechny vzdálenosti, tedy na dálku, na blízko i na PC. Není vhodné brýle do blízka snímat z očí, i když bez nich vidíte, jelikož krátkozraké oči do blízka bez brýlí nepracují, a zcela přirozené pro oči je do blízka pracovat (akomodovat). Tuto radu dodržujte speciálně v případě, že máte odlišné dioptrie na pravém a levém oku. Je-li vám nad 40 let věku, je pravděpodobné, že začínáte s nasazenými brýlemi hůř vidět do blízka nebo oddalujete text. Pak je výhodné brýle nosit pouze na dálku a do blízka se dívat bez nich. Pokud je vaše krátkozrakost vyšší, vidíte na blízko bez brýlí pouze ve velmi blízké vzdálenosti před okem, která vám není pohodlná, pořiďte si druhé brýle do blízka.


Máte-li svou vadu od -0,25 do -0,75 D, lze brýle doporučit pouze na občasné nošení. Užívejte je na činnosti, které provozujte do dálky (vzdálenost 3 a více m od oka) - dívání na televizi, v kině a divadle, řízení auta a pak je nasazujte při činnostech, kdy více namáháte zrak-delší čtení, práce s PC atd. Nasazujte je také při pocitu unavených očích po "dlouhém dni" a pak dle vaší momentální potřeby. U těchto nižších vad se typicky zhoršuje vidění za šera a v noci, proto nasazujte brýle i v tomto případě. Upozorňujeme, že zrakový výkon oka každého člověka je jiný a takto nízké hodnoty lze užívat i na stálé nošení. Někdo nosí i -0,5 D na stálé nošení, protože má vysoké nároky na zrak a potřebu vidět ostře.


Máte-li svou vadu vyšší než -0,75D, lze brýle doporučit na stálé nošení, jak na blízkou, tak na dalekou vzdálenost. Pro zajímavost stojí zmínit, že oko s vadou -1,0 D vidí ostře do 1,0 m, ne dál. S myopií -1,5 D vidí oko ostře do 66 cm a -3,0 D vidí ostře do 30cm!

Další články

22. 11. 2023
Legislativa

Příspěvek na brýle od pojišťovny aneb číselník PZT

Aktuální číselník PZT (Prostředků zdravotnické techniky) - 15.1.2024
Přečíst článek →
14. 06. 2023
Optika (fyzika)

Rozcestník: Optika (fyzika)

Přečíst článek →
14. 06. 2023
Kontaktní čočky

Rozcestník: Kontaktní čočky

Přečíst článek →