Dalekozrakost - hypermetropie

Dalekozrakost je vada lomivosti oka, které netvoří ostrý obraz na sítnici, ale za ní, v prostoru za okem. Jedná se o vadu do dálky, která se podle věku projevuje zhoršeným viděním, jak do dálky, tak do blízka. Korigujeme ji plusovými brýlovými nebo kontaktními čočkami. Její výskyt je velmi častý, postihuje až 50% populace. Nejčastěji se projevuje buď v předškolním věku, nebo po 40. roce života.

Jak dalekozrakost vzniká?

Hlavní příčinou vzniku dalekozrakosti jsou dědičné dispozice. Oko dalekozrakého jedince nevyrostlo do standardní předozadní velikosti 24,0 mm, ale je kratší. Při narození každého člověka je normální hypermetropie +2,0 až +3,0 D a s růstem oka se tato vada sama snižuje až do předškolního věku, kdy by mělo být oko bez lomivostní vady nebo ji má velmi nízkou. Poté vzniká dalekozrakost často po 40. věku života a lehce se zhoršuje po celý zbytek života.

Jak vidí dalekozrací?

Vidění dalekozrakého člověka výrazně souvisí s věkem a očním výkonem jedince (akomodací). Akomodace je schopnost oka změnit svou dioptrickou hodnotu tak, aby se přizpůsobilo určité vzdálenosti a vidělo ostře. Obstarává ji oční čočka, jež je v mladém věku velmi pružná a přizpůsobí se jakékoliv pohledové vzdálenosti. S přibývajícím věkem tato schopnost přizpůsobení klesá.


Zdravé lidské oko bez refrakční vady má oční čočku při pohledu do dálky uvolněnou, tedy nepracuje a tento stav je normální. Při pohledu na blízkou vzdálenost, již zdravé oko akomoduje a to tím více, čím je předmět blíže k oku. Dalekozrakému oku však vzniká při pohledu do dálky ostrý obraz za sítnicí a oční čočka tuto vadu vyrovnává svým výkonem a akomoduje, což v pořádku není. Do blízka oko dalekozrakého člověka akomoduje více, než oko bez vady, jelikož si vyrovnává navíc svou vadu do dálky. Proto se typicky dalekozrakost projevuje nejprve zhoršeným viděním do blízka, i když se jedná o vadu na dálku. Neřešená dalekozrakost má typické projevy na očích v podobě zrakové únavy, rozostřeného vidění do dálky nebo do blízka, časté je doprovodné slzení očí, které vás nutí k jejich mnutí. Oči jsou obecně velmi unavené až začervenalé. Tyto příznaky vedou i k častým bolestem hlavy. Nošením správné brýlové korekce se těmto příznakům zamezí.


Z hlediska vidění je tedy rozdíl, zda má dalekozrakost malé dítě nebo 50-ti letý člověk a vhodnost nošení brýlí je vždy individuální a určuje vám ho váš optometrista nebo oftalmolog, proto berte následující odstavec jako obecné doporučení.

Jak mám nosit své brýle nebo kontaktní čočky?

Máte-li svou vadu na dálku od +0,25 do +0,75 D, a je vám méně než 40 let, lze brýle doporučit pouze na občasné nošení. I když se jedná o brýle na dálku, užívají se na všechny vzdálenosti. Užívejte je na činnosti, které provozujte do dálky (vzdálenost 3 a více m od oka) - dívání na televizi, v kině a divadle, řízení auta a pak je nasazujte při činnostech, kdy více namáháte zrak-delší čtení, práce s PC atd. Nasazujte je také při pocitu unavených očích po "dlouhém dni" a pak dle vaší momentální potřeby. Upozorňujeme, že zrakový výkon oka každého člověka je jiný a takto nízké hodnoty lze užívat i na stálé nošení. Někdo nosí i +0,5 D na stálé nošení, protože má vysoké nároky na zrak a potřebu vidět ostře. Máte-li svou vadu do dálky vyšší než +0,75D, lze brýle doporučit na stálé nošení, jak na blízkou, tak na dalekou vzdálenost.


Pokud je vám 40 let a více, platí pro vás stejná pravidla užívání jako pro dalekozraké do 40let, vy však máte potřebu nosit brýle do dálky ještě vyšší. Pokud máte pocit, že s brýlemi do dálky vidíte hůř do blízka nebo oddalujete text od očí, je vhodné pořídit druhé brýle ještě do blízka.


Další články

22. 11. 2023
Legislativa

Příspěvek na brýle od pojišťovny aneb číselník PZT

Aktuální číselník PZT (Prostředků zdravotnické techniky) - 15.1.2024
Přečíst článek →
14. 06. 2023
Optika (fyzika)

Rozcestník: Optika (fyzika)

Přečíst článek →
14. 06. 2023
Kontaktní čočky

Rozcestník: Kontaktní čočky

Přečíst článek →