Již nějaký pátek je mezi námi nový materiál silikon-hydrogel. Každý výrobce se v této kategorii angažoval se svou kontaktní čočkou, která má vždy doporučenou dobu výměny. Výrobci touto doporučenou dobou výměny garantují období s minimální výskytem komplikací. Jaký závěr se objevil ve srovnání dvou- a čtyřtýdenní době výměny u silikon-hydrogelu?
Optikarium.cz Vám přináší volný překlad článku z www.clspectrum.com (odkaz- ZDE) s originálním názvem:
Two-week versus monthly replacement for silicone hydrogels
Autoři: Peter D. Bergenske, Marian Miller, Inma Perez-Gomez
Dvoutýdenní versus měsíční perioda výměny silikon-hydrogelových kontaktních čoček
Podtitul: Srovnání klinické a uživatelské zkušenosti mezi dvěma doporučenými periodami výměny.
Většina dnes naaplikových měkkých kontaktních čoček je předepsána s doporučenou dobou výměny. Původně se měkká kontaktní čočka nosila tak dlouho, dokud depozita uložené na povrchu čočky nezačaly významně přispívat k nepohodllí uživatele a nebo dokud se kontaktní čočka nezničila či neztratila. Plánované, resp. jednorázové použití, na určitou dobu významně přispělo k všeobecném veřejnému přijetí měkkých kontaktních čoček a významně se tak snížil počet neplánovaných návštěv klientů. Systém pravidelné výměny kontaktních čoček byl celosvětově přijat všemi aplikátory. Většina čoček je tedy dnes předepsána s doporučenou dobou výměny od jednoho dne až po jeden měsíc. Stejný systém pravidelné výměny byl automaticky přijat i na nový materiál silikon-hydrogel, který dnes převažuje jak v případě prvoaplikací tak i re-aplikací (Morgan et al, 2008).
Vysoká oblíbenost tohoto vysoce propustného materiálu pro kyslík klesla při zjištění počtu hypoxických komplikací sledována v případě denního nebo kontinuálního užívání. Na druhou stranu, výskyt mikrocyst, strií, limbální hyperémie nebo myopického posunu byl v souvislosti se silikon-hydrogelem výrazně snížen (Stapleton et al, 2006; Brennan et al, 2002; Jalbert et al, 2004).
V současné době většina kontaktologů v USA aplikuje silikon-hydrogelové čočky uživatelům na denní užívání s doporučenou periodou výměny dva nebo čtyři týdny. Jedinou výjimku tvoří silikon-hydrogelová kontaktní čočka vyrobená na objednávku s doporučenou dobou výměny tři měsíce (poznámka: zřejmě se jedná o Air Optix Individual). Poslední průzkumy (Morgan, 2008 - Obrázek 1) pak poukazují na celosvětový trend aplikovat čočky s měsíční dobou výměny více než na dobu čtrnáctidenní.
Obrázek 1: Procentuální vyjádření frekvence aplikací jedno až dvou týdenní periody výměny, měsíční periody výměny a nebo s periodou delší než jeden měsíc. Údaje jsou společné pro nové aplikace i re-aplikace uživatelům pro denní nebo kontinuální užívání (P Morgan, Červenec 2008).
Ačkoliv je velmi snadné přistoupit na výrobcem doporučenou dobu výměny, je jak pro aplikátory, tak i pro klienty žádoucí znát argumenty pro ospravedlnění tohoto časového údaje. Pro klienty je tato informace obzvlášť důležitá, protože přímo úzce souvisí s ekonomickým dopadem na užívání kontaktních čoček. Na druhou stranu aplikátor zase ví, že častá výměna kontaktních čoček velmi dobře zabrání výskytu komplikací spojené s užíváním kontaktních čoček. Většina studií tradičních materiálů poukazuje na jednoznačný přínos pro zavedení pravidelné výměny. K dnešnímu datu je ale minimum studií zabývající se silikon-hydrogelovým materiálem. Cílem tohoto článku je najít důvod, který vede k upřednostnění dvou- nebo čtyřtýdenního užívání.
Klinický přínos, komplikace
První studie srovnávající klinický přínos silikon-hydrogelových materiálů, se zaměřením na měsíční kontaktní čočky, poukazuje na výborné výsledky u denního i kontinuálního užívání. Dodnes však není publikována studie striktně srovnávající přímo denní a kontinuální užívání, takže je velmi těžké utvořit validní závěr o přínosu dvou- nebo čtyřtýdenního cyklu.
Rozdíly v péči o kontaktní čočky
Tradiční kontaktní čočky z polyHEMA materiálu, zvláště pak ty s negativním nábojem, mají výraznou schopnost vázat proteiny obsažené v slzném filmu, stejně tak jako další významnou komponentu slzného filmu - lipidy. Tyto dvě komponenty tak přispívají k povrchovým změnám na kontaktní čočce. Hlavní důvod pro zavedení systému pravidelné výměny u měkkých kontaktních čoček byl fakt, že celých 80% uživatelů mělo na svých čočkách viditelné depozita sloučenin se slzného filmu. Depozita ze slzného filmu byly také ve většině případech zodpovědná za diskomfort. Celá jedná třetina návštěv klienta měla důvod právě díky uloženým depozitům na kontaktní čočce. Depozita sebou nesou sníženou zrakovou ostrost, diskomfort a zvýšenou imunologickou reakcí oka spojenou s možným vznikem papilární konjuktivitidy.
Mnoho studií prokázalo, že pravidelná výměna kontaktních čoček z polyHEMA materiálu významně snížila výskyt depozit, což bylo potvrzeno nejen klinickým pozorováním, ale i pečlivými analytickými postupy. Žádná podobná studie pro materiály ze silikon-hydrogelu s dvou- nebo čtyřtýdenní periodou výměny nebyla zatím registrována. Existují pouze dvě studie zabývající se klinickým pozorováním depozit u čoček s dvou týdenní periodou výměny. Jedná studie (Nichols, 2006) pozorovala výskyt depozit u 10% uživatelů s dvoutýdenní režimem výměny, kdy se zavedením mnutí a oplachování multiúčelovými roztoky došlo k poklesu pozorování depozit na minimální úroveň. Podobný závěr pak byl i ve druhé studii (Ghormley, Jones, 2006), kdy se u čoček ze silikon-hydrogelového materiálu se zvýšenou schopností vázat lipidy dosáhlo významného zlepšení taktéž zavedením kroku "mnutí a oplachování".
Několik in vitro studií pak zkoumalo kinetické vlastností depozit na silikon-hydrogelových materiálech. Výskyt proteinových depozit na těchto materiálech je výrazně nižší než u tradičních polyHEMA materiálů. Tyto studie prokázaly více nebo stejně než 1000 mikrogramů lysozymu uložených na polyHEMA materiálů (FDA - skupina 4) po sedmi dnech. Oproti tomu silikon-hydrogelové materiály prokázaly výrazně méně než 30 mikrogramů (materiál Lotrafilcon A (Night and Day) - Ciba Vision pak dokonce méně než 5 mikrogramů po čtyřech týdnech). Ačkoliv se množství lysozymu zdvojnásobilo mezi druhým a čtvrtým týdnem užívání, celková úroveň byla stálé minimální, než aby šlo hovořit o klinickém dopadu v praxi.
Podobné vlastnosti silikon-hydrogelu ve vztahu k lipidům byly sledovány ve studii Carney et al (2008). Jakkoliv, tato studie byla prováděna v umělých podmínkách. Tyto studie pak byly základním stavebním kamenem k zavedení mnutí a oplachování kontaktních čoček ze silikon-hydrogelu, čímž se dosáhlo výborných výsledků v klinické oblasti u čoček s čtyřtýdenní dobou výměny.
Tyto studie tak nepřinesly žádný jasný rozdíl, který by zvýhodňoval dvou- nebo čtyřtýdenní režim výměny. Kratší výměnou lze pak preferovat pouze v případech, kdy má klient problémy s vysokým obsahem lipidů kontaminující slzný film, nebo pokud má klient dysfunkcí meibomských žlázek nebo blefaritidu. V těchto případech pokud klient dbá na pečlivou hygienu v oblasti víček a provádí pravidelnou údržbu mnutím a oplachováním čoček roztokem, může udržet depozita na nízké úrovni i v případě měsíčních čoček.
Správná údržba kontaktních čoček
Bohužel, nedodržení pravidel péče o kontaktní čočky společně s přenášením kontaktních čoček je poměrně velmi častý případ. Průzkumy v řadách klientů dávají jasný důkaz o nedodržení pravidel, které aplikátor předává při aplikaci.
Nevyhověním požadavků na správnou údržbu často vede ke snížení komfortu. Singapurská studie (Saw et al, 2007) pak prokázala jak vážné důsledky může nerespektování těchto pravidel mít. Bylo shledáno, že celých 54% klientů postižených Fusarium keratitis (poznámka: kauza související se stažením roztoku ReNu MoistureLoc) přenášelo kontaktní čočky přes stanovenou dobu výměny. Statisticky pak bylo prokázáno, že vznik keratitidy je v případě přenášení 2,2 krát vyšší. A celých 34% kontrolovaných subjektů v té samé studii se přiznalo k přenášení kontaktních čoček.
Výskyt nedodržení péče o konktaktní čočky lze pak shledat v korelaci s dobou výměny. Studie provedena v Kanadě a v USA (2002) prokázala, že uživatelé přenáší čtrnáctidenní čočky ve 43% případů, zatímco uživatelé mesíčních kontaktních čoček přenáší v "pouhých" 33% případů. Výsledky ze studie provedené v roce 2005 pak prokázaly, že dobu užívání u čtrnáctidenních čoček je dodržená pouze ve 26% případů. U měsíčních čoček bylo užívání svědomitější, zde klienti uvedli, že si čočku mění jak mají v celých 56% případů. Dotazník z roku 2007 (USA) pak odhalil svědomitější chování v případě jednodenních, týdenních a měsíčních kontaktních čoček, než v případě čtrnáctidenních čoček.
Rozsáhlý průzkum napříč evropskými zeměmi odhalil, že celých 17% klientů VŽDY PŘENÁŠÍ kontaktní čočky a pouze 23% klientů užívá čočky po dobu, kterou má. Morgan (2007) pak konstatuje, že správné užívání čtrnáctidenních čoček je pouze v 34%, kdežto uživatele měsíčních čoček jsou opět svědomitější a harmonogram výměny dodržují v celých 60% případů. Tento poměr je pak v různých zemích různý. Nedávná studie v USA (Dumbleton, 2009), pak udává počet správného užívání u čtrnáctidenních periody v 48% případů oproti 72% případů u měsíční periody výměny.
Možné vysvětlení, proč jsou čtrnáctidenní čočky mnohem častěji přenášeny než měsíční, lze nalézt v psychologii. Existuje tzv. prospektivní paměť (poznámka: prospektivní paměť určuje naši schopnost vykonávat jednorázovou činnost, kterou jsme si naplánovali udělat. Přesněji řečeno je zodpovědná za to, že si ve správný okamžik vzpomeneme na svůj úmysl. Příklad: ráno použijete poslední smítka sypaného čaje a rozhodnete se, že si cestou ze školy/zaměstnání opatříte nový. Zdroj: www.vampyres.cz). Prospektivní paměť lze tedy definovat něco jako "pamatuj, že si máš pamatovat", nebo lépe "pamatuj, že musíš něco provést". Je velmi velký rozdíl, jak si lidé pamatují různé události, nebo věci z minulosti. Pokud si chceme něco vybavit z minulosti, odvoláme se na specifický podnět v naší paměti (například obličej, událost atd). Oproti tomu, prospektivní paměť, nebo-li paměť něco udělat v budoucnu, nemá žádný mechanismus využívající podněty. V tomto případě se spoléháme pouze na pomocná vodítka, která nám pak mají pomoci vzpomenout si na náš záměr.
Klienti nosící kontaktní čočky na čtrnáct dnů mají mnohem méně podnětů než uživatelé nosící kontaktní čočky celý měsíc. Klienti s měsíčními čočkami si mohou velmi snadno spojit výměnu kontaktních čoček se změnou názvu měsíce, přesný datum (první den v měsíci) a s mnoho dalšími událostmi v osobním životě spojené s pravidelnou měsíční výměnou kontaktních čoček.
Závěr
Většina prací jednoznačně podporuje kratší dobu periody u polyHEMA materiálů. V současné době ještě neexistuje jednoznačné klinické důkazy prokazující tento závěr i u silikon-hydrogelových kontaktních čoček. Současné závěry prozatím prokazují, že většina měsíčních čoček plně dostačují klinickým potřebám a spokojenosti uživatelů. Tento závěr je pak dále podpořen studiemi v různých zemích, kde se prokázala mnohem větší náchylnost uživatelů přenášet čtrnáctidenní čočky, než čočky s měsíční dobou výměny.
Zůstává však zde jeden velmi důležitý faktor - funkce aplikátora. Doporučení dané aplikátorem se můžou mírně lišit, než jak je stanovuje výrobce, což už samo o sobě je základem pro nedodržení základní péče dle měřítek tohoto článku. Je potřeba provést ještě mnoho práce pro nalezení aspektů, stanovující optimální dobu výměny.
1. Poggio EC, Abelson MB: Complications and symptoms with disposable daily wear contact lenses and conventional soft daily wear contact lenses. CLAO J 1993; 19;2: 95-102.2. Hamano H, Watanabe K, et al.: A study of the complications induced by conventional and disposable contact lenses. CLAO J 1994; 20;2: 103-108.
3. Solomon OD, Freeman MI, et al.: A 3-year prospective study of the clinical performance of daily disposable contact lenses compared with frequent replacement and conventional daily wear contact lenses. CLAO J 1996; 22;4: 250-257.
4. Suchecki JK, Ehlers WH, et al.: A comparison of contact lens-related complications in various daily wear modalities. CLAO J 2000; 26;4: 204-213.
5. Marshall E, Begley C, et al.: Frequency of complications among wearers of disposable and conventional soft contact lenses. Int Contact Lens Clin 1992; 19;3/4: 55-59.
6. Morgan PB, Woods C, et al.: International contact lens prescribing in 2007. Contact Lens Spectrum 2008; 23;1: 36 - 41.
7. Stapleton F, Stretton S, et al.: Silicone hydrogel contact lenses and the ocular surface. Ocul Surf 2006; 4;1: 24-43.
8. Brennan NA, Coles ML, et al.: A 1-year prospective clinical trial of balafilcon a (PureVision) silicone-hydrogel contact lenses used on a 30-day continuous wear schedule. Ophthalmology 2002; 109;6: 1172-1177.
9. Jalbert I, Stretton S, et al.: Changes in myopia with low-Dk hydrogel and high-Dk silicone hydrogel extended wear. Optom Vis Sci 2004; 81;8: 591-596.
10. Jones L, Dumbleton K, et al.: Introducing a made-to-order silicone hydrogel lens. Contact Lens Spectrum 2007; 22;2: 23.
11. Morgan P: Personal communication. 2008.
12. Covey M, Sweeney DF, et al.: Hypoxic effects on the anterior eye of high-Dk soft contact lens wearers are negligible. Optom Vis Sci 2001; 78;2: 95-99.
13. Dumbleton KA, Chalmers RL, et al.: Vascular response to extended wear of hydrogel lenses with high and low oxygen permeability. Optom Vis Sci 2001; 78;3: 147 - 151.
14. Nilsson SE: Seven-day extended wear and 30-day continuous wear of high oxygen transmissibility soft silicone hydrogel contact lenses: a randomized 1-year study of 504 patients. CLAO J 2001; 27;3: 125-136.
15. Morgan PB, Efron N: Comparative clinical performance of two silicone hydrogel contact lenses for continuous wear. Clin Exp Optom 2002; 85;3: 183-192.
16. Maldonado-Codina C, Morgan PB, et al.: Short-term physiologic response in neophyte subjects fitted with hydrogel and silicone hydrogel contact lenses. Optom Vis Sci 2004; 81;12: 911-921.
17. Dumbleton K, Keir N, et al.: Objective and subjective responses in patients refitted to daily-wear silicone hydrogel contact lenses. Optom Vis Sci 2006; 83;10: 758-768.
18. Long B, McNally J: The clinical performance of a silicone hydrogel lens for daily wear in an Asian population. Eye Contact Lens 2006; 32;2: 65-71.
19. Bergenske P, Long B, et al.: Long-term clinical results: 3 years of up to 30-night continuous wear of lotrafilcon A silicone hydrogel and daily wear of low-Dk/t hydrogel lenses. Eye Contact Lens 2007; 33;2: 74-80.
20. Brennan NA, Coles ML, et al.: A 12-month prospective clinical trial of comfilcon A silicone-hydrogel contact lenses worn on a 30-day continuous wear basis. Cont Lens Anterior Eye 2007; 30;2: 108-118.
21. Riley C, Young G, et al.: Prevalence of ocular surface symptoms, signs, and uncomfortable hours of wear in contact lens wearers: the effect of refitting with daily-wear silicone hydrogel lenses (senofilcon a). Eye Contact Lens 2006; 32;6: 281-286.
22. Schafer J, Mitchell GL, et al.: The stability of dryness symptoms after refitting with silicone hydrogel contact lenses over 3 years. Eye Contact Lens 2007; 33;5: 247-252.
23. Sack RA, Jones B, et al.: Specificity and biological activity of the protein deposited on the hydrogel surface. Relationship of polymer structure to biofilm formation. Invest Ophthalmol Vis Sci 1987; 28;5: 842-849.
24. Minno GE, Eckel L, et al.: Quantitative analysis of protein deposits on hydrophilic soft contact lenses: I. Comparison to visual methods of analysis. II. Deposit variation among FDA lens material groups. Optom Vis Sci 1991; 68;11: 865-872.
25. Garrett Q, Garrett RW, et al.: Lysozyme sorption in hydrogel contact lenses. Invest Ophthalmol Vis Sci 1999; 40;5: 897-903.
26. Rapp J, Broich J: Lipid deposits on worn soft contact lenses. CLAO J 1984; 10;3: 235-239.
27. Orsborn G, Zantos S: Practitioner survey: Management of dry eye symptoms in soft lens wearers. Contact Lens Spectrum 1989; 4;9: 23-26.
28. Binder PS, Worthen DM: Clinical evaluation of continuous-wear hydrophilic lenses. Am J Ophthalmol 1977; 83;4: 549-553.
29. Nilsson SE, Andersson L: Contact lens wear in dry environments. Acta Ophthalmol (Copenh) 1986; 64;2: 221-225.
30. McMonnies C: Contact lens aftercare: a detailed analysis. Clin Exp Optom 1987; 70;4: 121 - 127.
31. Gellatly KW, Brennan NA, et al.: Visual decrement with deposit accumulation of HEMA contact lenses. Am J Optom Physiol Opt 1988; 65;12: 937-941.
32. Pritchard N, Fonn D, et al.: Ocular and subjective responses to frequent replacement of daily wear soft contact lenses. CLAO J 1996; 22;1: 53-59.
33. Mondino BJ, Salamon SM, et al.: Allergic and toxic reactions of soft contact lens wearers. Surv Ophthalmol 1982; 26;6: 337-344.
34. Brennan NA, Coles M-LC: Deposits and symptomatology with soft contact lens wear. Int Contact Lens Clin 2000; 27;3: 75-100.
35. Jones L, Franklin V, et al.: Spoilation and clinical performance of monthly vs three monthly group II disposable contact lenses. Optom Vis Sci 1996; 73;1: 16-21.
36. Jones L, Mann A, et al.: An in vivo comparison of the kinetics of protein and lipid deposition on group II and group IV frequent-replacement contact lenses. Optom Vis Sci 2000; 77;10: 503-510.
37. Cheung SW, Cho P, et al.: A comparative study of biweekly disposable contact lenses: silicone hydrogel versus hydrogel. Clin Exp Optom 2007; 90;2: 124-131.
38. Nichols JJ: Deposition rates and lens care influence on galyfilcon A silicone hydrogel lenses. Optom Vis Sci 2006; 83;10: 751-757.
39. Carney FP, Nash WL, et al.: The adsorption of major tear film lipids in vitro to various silicone hydrogels over time. Invest Ophthalmol Vis Sci 2008; 49;1: 120-124.
40. Ghormley N, Jones L: Managing lipid deposition on silicone hydrogel lenses. Contact Lens Spectrum 2006; 21;1: 21.
41. Subbaraman LN, Glasier MA, et al.: Kinetics of in vitro lysozyme deposition on silicone hydrogel, PMMA, and FDA groups I, II, and IV contact lens materials. Curr Eye Res 2006; 31;10: 787-796.
42. Senchyna M, Jones L, et al.: Quantitative and conformational characterization of lysozyme deposited on balafilcon and etafilcon contact lens materials. Curr Eye Res 2004; 28;1: 25-36.
43. Suwala M, Glasier MA, et al.: Quantity and conformation of lysozyme deposited on conventional and silicone hydrogel contact lens materials using an in vitro model. Eye Contact Lens 2007; 33;3: 138-143.
44. Keith DJ, Christensen MT, et al.: Determination of the lysozyme deposit curve in soft contact lenses. Eye Contact Lens 2003; 29;2: 79-82.
45. McCulley JP, Shine WE: Meibomian secretions in chronic blepharitis. Adv Exp Med Biol 1998; 438 319-326.
46. Sindt CW, Longmuir RA: Contact lens strategies for the patient with dry eye. Ocul Surf 2007; 5;4: 294-307.
47. Smith SK: Patient noncompliance with wearing and replacement schedules of disposable contact lenses. J Am Optom Assoc 1996; 67;3: 160-164.
48. Donshik PC, Ehlers WH, et al.: Strategies to better engage, educate, and empower patient compliance and safe lens wear: compliance: what we know, what we do not know, and what we need to know. Eye Contact Lens 2007; 33;6 Pt 2: 430-433; discussion 434.
49. Coopersmith L, Weinstock FJ: Current recommendations and practice regarding soft lens replacement and disinfection. CLAO J 1997; 23;3: 172-176.
50. Morgan P: Contact lens compliance and reducing the risk of keratitis. Optician 2007; 234;6109: 20 - 25.
51. Morgan P: The Science of Compliance. 2007, University of Manchester (for Bausch & Lomb).
52. Saw SM, Ooi PL, et al.: Risk factors for contact lens-related fusarium keratitis: a case-control study in Singapore. Arch Ophthalmol 2007; 125;5: 611-617.
53. Jones L, Dumbleton K, et al.: Comfort and compliance with frequent replacement soft contact lenses. Optom Vis Sci 2002; 79;12s: 259.
54. CIBA-Vision: Data on file. 2005.
55. Winograd: Some observations on prospective remembering. in Practical Aspects of Memory: Current Research and Issues, M. Gruneberg, P. Morris, and R. Sykes, Editors. Chichester, Wiley, 1988, p 348 - 353.
56. McDaniel M, Einstein G: Prospective Memory: An Overview and Synthesis of an Emerging Field. 2007, Thousand Oaks: Sage.
